Časopis Monitor č.17/2021

Tak dnes je „Mezinárodní den pejsků“ (psáno 26. 8.), jsem se dověděl ze sociálních sítí. Och, jak bych byl ochuzen o vědomosti potřebné k životu nebýt facebooku. Vůbec, sociální sítě jsou bohaté na dojemná videa, kdy se zachraňují různá zvířátka z rukou nezodpovědných majitelů a jak, díky obětavé péči, získávají opět svou zvířecí důstojnost. A tak můžeme vidět ve finále těchto srdcervoucích příběhů psíka či kočičku, jak vesele mrská předními pacičkami a místo zadních se otáčejí kolečka. A takováto videa mají často lajků více než kterákoli jiná. Možná mnozí viděli filmové drama Koně se také střílejí. Já ho viděl jenom jednou a před mnoha lety, ale utkvělo mi v paměti. Ve své době muselo zasáhnout mnoho lidí a nutit je k přemýšlení o tom, kam až může dovést člověka „odlidštěná společnost“. Často přemýšlím, jak se za tu dobu vše změnilo. Ano, k určitým změnám došlo. Člověk, i pod tlakem vnějšího okolí, se začal ke zvířatům mnohde chovat lépe a v některých zemích je trestné zvířata bezdůvodně zabíjet, psům určitých plemen se již nekupírují uši ani ocásky, protože je to týrání, jsou zakládány „penziony“ pro vysloužilé slepice i krávy… Naskýtá se tedy otázka: je svět lepší než v době, kterou popisuje film? Nevím, je prostě jiný. Možná by ten film dnes již nikoho nešokoval. Vždyť je přece běžné si zažádat o ukončení života, někde i v dětském věku a kde to ještě není uzákoněno, tak tam se „bojovníci“ za právo na eutanázii vždycky najdou. Jen doufám, že se jednou nedočkáme filmového (nebo skutečného) dramatu, kde přijede policie pro pachatele, který zastřelí koně se zlomenou nohou a bude se omlouvat tím, že lidé se přece taky zabíjejí, když trpí…

Evermod Jan Sládek