Časopis Monitor č.2/2025

Díky Lukášovi, který nám v evangeliu dosti podrobně líčí obětování Ježíše v jeruzalémském chrámě, si tuto událost můžeme představit i jako setkání tří generací. Vidíme generaci „důchodců“, Simeona a Annu; Josefa a Marii, rodiče v produktivním věku, a jako zástupce generace nejmladší je tu Ježíš, kolem kterého se vše „točí“. On je tu ten důležitý, protože je Bůh. A tuto jeho důležitost potvrzují především „staříci“.

V dnešní době se setkáváme často s lidmi, kteří by byli rádi důležití. Možná někdy toto pokušení důležitosti padne i na nás a přiznejme si, že je těžké mu odolávat. A právě ti výše zmínění staříci nám mohou pomoci v boji s tímto pokušením. Pravda, mnoho o nich nevíme. Lukáš nepovažuje za důležité se o nich příliš rozepisovat. Ale to, co bylo důležité, přesto zmiňuje. Simeona líčí jako muže spravedlivého a bohabojného, kterému bylo slíbeno, že nezemře, dokud neuvidí Mesiáše. A Annu popisuje jako prostou vdovu, která tráví většinu času v chrámě a slouží Bohu modlitbou a posty. Těžko si tyto dva představit jako členy všelijakých diskusních skupinek, které hledají nové cesty v uplatnění věřících a jak se snaží rozhodovat o tom, co již není hřích a zda již nenazrál čas ku svěcení žen na kněze. Případně, že už by ta církev měla zrušit celibát a neobtěžovat s předmanželskou čistotou a umělými potraty. Prostě, že by se onen zkostnatělý maskulinní spolek měl změnit na církev pro třetí tisíciletí.

Oni dva jsou stále aktuálním příkladem toho, jak ti, kteří jsou pro aktuální svět nedůležití, jsou důležití v Božích očích. A to tak, že jim je dopřáno držet v náručí Božího Syna, chválit Boha a o jeho příchodu na svět nemlčet.

Evermod Jan Sládek