Časopis Monitor č.22/2021

Mnozí si dnes stěžují, že není příliš mnoho důvodů k radosti a možná mají i v lecčems pravdu. Alespoň, když pročítáme denní zpravodajství, kde se to krizemi jenom hemží; covidová, energetická, politická… I my katolíci často hovoříme o krizi, registrujeme nízké počty pravidelných účastníků na bohoslužbách, všímáme si nezájmu o svátosti. Zvláště nezájmu o svátost smíření, který, což je velice zajímavé, vůbec nekoresponduje se zájmem o svaté přijímání. O to totiž má zájem kdekdo i ten, kdo by vlastně na něj neměl mít ani nárok. A tak jsem jako kněz vděčný za toto, díky Apoštolské penitenciárii prodloužené, dušičkové období. Aspoň na čas se zvýší o svátost smíření zájem, neboť kdo by nechtěl čerpat z tohoto pokladu církve a udělat něco pro své drahé, kteří přešli na druhý břeh.

Ale prosím každého, kdo rád pomáhá duším v očistci, aby nezapomínal že získání plnomocných odpustků pro
tyto trpící duše nekončí (ať již jako obvykle 8. či jako loni a letos 30.) listopadem, ale ta možnost tu je stále. Neboť
učiníme-li vše, co je potřebné k získání plnomocných odpustků během roku, kdy máme vlastně příležitostí přesně
tolik kolik je dní v roce. Nemusíme si je “syslit” jen pro sebe. Vždyť, když vykonám např. pobožnost křížové cesty,
půlhodinovou adoraci před NSO, pomodlím se růženec s rodinou či farností atp. a splním další obvyklé podmínky k jejich získání, mohu je právě přenechat duším v očistci.

Myslím, že to není špatný recept na využití volného času, který se nám čas od času naskytne. A nakonec, neříká nám snad náš Pán, že si máme ukládat poklady v nebi, aby tam bylo i naše srdce. A pokud této možnosti využijeme budeme mít v nebi krom srdce svého i spoustu dalších vděčných srdcí.

Evermod Jan Sládek