Časopis Monitor č.3/2022

Není snad dne, kdy by v médiích nezaznělo slovní spojení rozdělená společnost a kdo bedlivě poslouchá, tak zjišťuje, že by se každý z nás měl nějakým způsobem zapojit do procesu sjednocení společnosti, neboť rozdělená společnost je asi největší zlo, které je třeba potírat. Žel Bohu jsem ještě nezaznamenal, jak tu rozdělenou společnost přetavit ve společnost sjednocenou.

Pravda, někteří z nás si ještě pamatují, jak lze proti rozdělené společnosti bojovat. Nejjednodušší je ty tzv. „rozdělovače“ izolovat od zbytku a rázem tady máme jednotu jak vyšitou. Ano, tak jednoduché to je a víme,
že alespoň nějaký omezený čas by to mohlo fungovat. Ale kdo z nás by chtěl v takové společnosti žít? Asi by
bylo velice nesnadné spočítat, kolik křesťanů bylo od začátku nového tisíciletí izolováno, mučeno a zabito
ve jménu boje proti rozdělení společnosti.

Copak můžeme my křesťané toužit po sjednocení s propagátory LGBT, eutanázie, potratů a všemožných tzv. práv na sebeurčení kdekoho, třeba kanibalů. Vždyť i kanibal má právo na svou důstojnost a svou pravidelnou oblíbenou potravinu…

Takže i do budoucna se musíme smířit se životem v rozdělené společnosti a my křesťané se musíme smířit i s tím, že za viníky rozdělení budeme označováni i my, jak je to často dnes v mnoha zemích, které se řídí jinými než křesťanskými pravidly. Což jsou dnes, až na výjimky, všechny.

Vybudovat nerozdělenou společnost vlastně nelze, neboť pokušení opustit Krista je stále silné, neb za toto opuštění je slibováno velmi mnoho na tomto světě.

Rozhodně je tedy lepší žít v rozdělené společnosti ale věrný Kristu, než ve společnosti jednotné ale bez toho, který je cesta, pravda a život.
Nakonec, stačí si přečíst 12. kapitolu Lukášova evangelia.

Evermod Jan Sládek