Časopis Monitor č.7/2022

Každý hřebík, který vyčnívá, bude zatlučen.Toto moudro z lidově tvořivé dílny bývá uplatňováno, a to oboustranně. Jednak ze strany „hřebíků“, kteří často zalézají sami, a to, jak jen to jde nejrychleji, ale i ze strany „kladiv“. Ti zase často buší do „hřebíků“ tak bezohledně, že se sem tam i nějaký ohne, nebo dokonce zlomí. Ale co, každý hřebík je nahraditelný a pak, vždyť je to jen hřebík. Pokud ovšem jde jen o tento typ spojovacího materiálu.

Květná neděle nám tuto skutečnost připomíná. To se to jásá a plesá, když všichni kolem volají: „Hosana synu
Davidovu!“ a ničí veřejnou zeleň, ale na nádvoří před Pilátovou úřadovnou už to taková sláva není. To je lepší volat: „Ukřižuj!“, nebo alespoň mlčet. To najednou kdejaký vyčuhující hřebík zaleze, nebo se alespoň ohne i se svým charakterem. Možná nás ta rychlá změna jeruzalémských překvapuje. Ale proč vlastně? Překvapí nás snad, když aktuální šéfová parlamentu prohlásí, že ač katolička je pro potraty a stejnopohlavní manželství? Nebo snad je nějak překvapivé, že jakýsi Pepa z Ameriky, který dokonce prohlašuje, že i papež mu řekl, že je dobrým katolíkem, je podobného názoru? Překvapilo nás snad, když křesťanský demokrat, kdysi velící celé EU, odhaloval sochu jakéhosi vousáče v Trevíru? A možná už nás ani nepřekvapí, když v zájmu přijatelnosti nás samotných uděláme něco, abychom nevyčnívali a nepřivolali na sebe útok „kladiv“ hájících veřejné blaho.

Jistě, vyčnívat je nebezpečné, neboť bychom na sebe mohli upoutat pozornost. Jenže nevyčnívat může být z hlediska našeho životního cíle ještě horší. Všimne si náš Pán těch, co nevyčnívají, až přijde?

Evermod Jan Sládek