Časopis Monitor č.5/2025
Tak nám začal Ramadán, eh, čo to táram, vlastně doba postní…
Proč takový začátek. Prostě proto, že se tato dvě období letos překrývají a čas od času se setkám s názorem, že toto (ramadán a půst) je další (či jedno z mnoha – záleží na růžovosti brýlí hlasatele názoru) pojítko mezi islámem a křesťanstvím. Dovolím si nesouhlasit. Už jenom rozdíl postní praxe mezi muslimy a křesťany napoví. Ne, nejde o to, že ramadán je kratší o cca deset dní než doba postní. Jde spíše o to, že my se, pokud si nevíme rady, můžeme poradit s postním řádem, který vydává a vyhlašuje nám nadřízená autorita, která je v jednotě s Římem.
Vzhledem k tomu, že islám není „centrálně řízen“ jako katolická církev, tak pro každého muslima je „autoritou nejvyšší“ jeho imám, který může říkat něco jiného než imám v sousední vsi, hlavně pokud to opře o korán a hadíthy. A pokud se místní imám rozhodne, že vhodná doprovodná činnost ke zbožnějšímu prožití ramadánu je zrovinka pobíjení křesťanů, případně jiných (z hlediska koránu rouhačů) a Alláh v tom má zalíbení a pobíječe odmění… Můžeme si snadno domyslet, jak se zachová horlivý a zbožný muslim, zvláště když při své ramadánové akci uloví nějakou tu kořist, kterou si dle učení (falešného) proroka M. může nechat, prodat či využít jinak. Toto je samozřejmě extrémní případ. Ale je zajímavé, že ve státech s muslimskou většinou se nejvíce utrácí za jídlo právě během ramadánu, neb každý den po západu slunce začíná veliké dohánění celodenního půstu od jídla, pití a ostatního…
Myslím, že smysluplnější než neustálé snažení se o to přesvědčit nás, že muslimové jsou podobní nebo ještě lepší než my, by bylo, kdybychom jako hlavní či jeden z úmyslů letošního postního úsilí měli obrácení muslimů ke křesťanství.
Evermod Jan Sládek
