Časopis Monitor č.20/2021

Asi každý z nás si pamatuje z úst paní/slečny/soudružky učitelky slova: „Tak se uklidníííme a otevřeme si učebnici na stránce xy a vypočítáme příklad z. Klíííd! Já mááám času dost!“. Proč to zmiňuji? Zrovna, když toto píši, prokmitává celou společností v našich luzích a hájích jakýsi neklid. Neklid způsobený tím, že, jak se nám spousta mluvících hlav snaží sdělit, jde o všechno. Mezi přáteli, ba i v rodinách dochází k rozepřím a handrkování o tom, komu je to třeba hodit. A oráč jménem Volby 2021 zatím klidně svým pluhem rýhuje zatím celkem jednolitý povrch poklidné loučky, ze které svou činností vyhání motýlky a včelky a narušuje tak zatím nikým a ničím nekalenou harmonii vztahů… Jako by šlo o něco důležitého.

K ilustraci oné důležitosti si dovolím vypůjčit dvě moudra slavných osobností. Jedno je připisováno M. Twainovi: „Kdyby volby mohly něco změnit, dávno by je zakázali.“ a druhé je připisováno asi nejslavnějšímu Gruzínci jménem Džugašvili: „Nezáleží na tom, jak lidi volí, ale na tom, kdo počítá hlasy.“

V době, kdy tyto řádky budete číst, už budete vědět, jak to celé dopadlo. Někteří budou zklamaní, někteří ne. To k životu tak nějak patří. Ale stojí opravdu ta stále se pravidelně opakující událost (pokud je vše v pořádku každé 4 roky) za to, aby se rozhádali přátelé, rodiče s dětmi, sourozenci mezi sebou a manželé s manželkami? Život (ani ten pozemský) není jen o politice a preferencích při volbách. Zvláště ne pro nás křesťany. Vždyť my jsme si již při křtu vybrali; ne demokracii, ne diktaturu, ale království. Království našeho Pána, Ježíše Krista. A tomuto výběru bychom měli podřídit celý náš život. Takže až ustoupí ona volební a povolební horečka vraťme se k tomu, co jsme slíbili při křtu a nepěstujme si zášť vůči těm, kteří volili jinak než my. Volby jsou totiž převážně světskou záležitostí a neměly by ohrožovat naši mimosvětskou budoucnost v Božím Království.
Evermod Jan Sládek