Časopis Monitor č.21/2021

Listopad vede naše kroky na hřbitovy, kde očekávají slavné vzkříšení naši drazí. A tak je v plném proudu to, co já nazývám „hřbitovní rallye“, kdy jednotlivci i celé rodiny obtěžkány kbelíky, rýžovými kartáči, čistícími prostředky, věnci a kahánky objíždějí hroby svých předků. Milovníci tradic mohou zaznamenat, že tradice úcty ještě nevymizela a že se i v této post – postmoderní době najdou ti, kteří nezapomínají, že ostatky zemřelých patří na hřbitov do posvěcené půdy a ne do kredence, kde jim nelze poskytnout patřičnou úctu.

My ale víme, že více než vycíděný a náležitě ozdobený hrob je málo proti tomu, co můžeme zemřelým poskytnout. Ano, mám na mysli úsilí o získání plnomocných odpustků. Je to věc všeobecně známá, kterou nám v tento čas připomínají všichni kněží… Rád bych se zmínil o dvou blahoslavených, kteří se vážou k naší vlasti a jejichž památku si připomínáme ve druhé polovině října. Jedním z nich je rakouský kněz, premonstrát Jakub Kern. Tento mladý muž si z bojů v první světové válce, kde utrpěl vážné zranění s trvalými následky, přinesl do civilu veliké utrpení, které nabídl Bohu jako smírnou oběť za dr. Isidora Zahradníka, který opustil klášter na Strahově a vstoupil do nově vzniklé
Československé církve husitské. Jakub Kern zbývající dva roky svého života prožil ve velkých bolestech a utrpení. Vzhledem k oslabení organismu musel podstoupit operaci bez narkózy. Vše snášel při vědomí, dokonce se ještě lékaři omluvil za tak obtížnou práci. Jeho památku slavíme Druhým blahoslaveným je poslední český král Karel Habsburský, jehož poslední slova, když umíral nazápal plic zněla: „Musím tolik trpět, aby se moje národy opět sešly!!!“

Až nám bude líno v dušičkovém oktávu vykonat svatou zpověď, přijmout Tělo Páně a vyrazit na libovolný hřbitov, kde se pomodlíme předepsané modlitby vzpomeňme na tyto dva muže.
Evermod Jan Sládek