Časopis Monitor č.8/2022

V roce 2000 během svatořečení sestry Faustyny ustanovil Svatý Otec Jan Pavel II. Svátek Božího milosrdenství pro celou církev a tak se mnozí připravují od Velkého Pátku modlitbou novény k Božímu milosrdenství, aby o 2. neděli velikonoční mohli načerpat co nejvíce duchovních darů. Dalo by se říct, že letos nám Bůh opravdu připomíná své milosrdenství, když při pohledu do kalendáře zjistíme, že předcházející den si my Češi, ale i Poláci a Maďaři připomínáme sv. Vojtěcha, pak přichází na řadu sv. Jiří a zároveň si tento den můžeme připomenout křest sv. Augustina a den poté ještě sv. Marka.

Tito výše zmínění nám nejen ukazují kolika různými cestami k nám může pronikat Boží milosrdenství a co všechno může v našich životech změnit, jestliže se mu otevřeme. A nejen to, může si nás i vybrat k tomu, abychom byli jeho
nástroji. A nezáleží ani na postavení ve společnosti a ani na věku. Záleží jen na tom, zda k tomu svolíme a zda vytrváme.

Někomu z nás může dodat odvahy, která tak často chybí k tomu, abychom se ke Kristu přiznali. Příkladem může být právě sv. Jiří. Jiný může obdržet dar výřečnosti, jako měl sv. Augustin, zvaný „doctor gratie“ a jistě i sv. Marek, autor jednoho ze čtyř evangelií. Misijním zápalem byl jistě nadán nejen Vojtěch, ale též i Marek, který jako první přinesl
radostnou zvěst do Afriky a stal se prvním patriarchou v Alexandrii.

Pravda, někdo by mohl namítnout, že tři z nich skončili mučednickou smrtí. Ale i to je přece projevem Božího milosrdenství, zemřít v tu chvíli, která je právě ta pravá pro vstup do Božího království. Ten, kdo se Božímu milosrdenství otevře a dovolí, aby v něm působilo se přece smrti bát nemusí, neboť ta se mu stane možností užívat krásy toho, co nazýváme věčností v Boží blízkosti.

Evermod Jan Sládek